Otázka skladby správně vyváženého krmiva je velice důležitá. Vyvážené krmivo musí obsahovat tyto složky: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály, vlákninu. U průmyslově vyráběného krmiva najdeme složení na obalu, kvalitní krmiva obsahují všechny složky ve vyváženém poměru a správném množství. Pokud krmíme psa domácí vařenou stravou, nezbývá nám nic jiného, než si všechno správně propočítat.

Bílkoviny: jsou velice důležitou složkou potravy, skládají se z aminokyselin, které jsou nepostradatelné pro růst a obnovu tělesných tkání. Bílkoviny jsou buď živočišného původu nebo rostlinného původu, přičemž bílkoviny živočišného původu mají vyrovnanější aminokyselinový profil a jsou pro psa stravitelnější, bílkoviny rostlinného původu jsou pro psa téměř nestravitelné.

Tuky: slouží jako nejkoncentrovanější zdroj energie, jsou důležité pro přeměnu látkovou. Obsahují esenciální mastné kyseliny, které jsou pro psa velice důležité, nedostatek mastných kyselin vyvolává u psa svědění pokožky, lámavost srsti, lupy a infekce uší. Tuk rovněž ochucuje psí potravu a umožňuje příjem vitamínů rozpustných v tucích. Důležité je, aby tuky byly dobré kvality a byly v odpovídajícím množství. Jejich přebytek způsobuje průjmy, což má za následek horší využití ostatních, i když třeba kvalitních, složek krmiva. Nekvalitní tuky krom průjmů mohou způsobit vážné poškození organismu.

Sacharidy: jsou to cukry, škrob a celulóza, dodávají organizmu energii. Nejstravitelnější jsou jednoduché cukry např. glukóza. Mléčný cukr tzv.laktózu většina dospělých psů nedokáže trávit a mléčný cukr způsobuje průjmy. Vysoký obsah dobře stravitelných sacharidů má např. rýže, mrkev.

Vitamíny: pomáhají regulovat tělesné procesy, jsou rozděleny do dvou skupin – rozpustné ve vodě (vit.C, komplex B vit.) a rozpustné v tucích (A,D,E,K). Veškeré vitamíny jsou obsaženy v potravinách, např. vejce, máslo, sýr obsahují A, D, B, vnitřnosti obsahují thiamin, zelená zelenina vit. E a další.

Minerály: k nejdůležitějším minerálům pro psa patří vápník a fosfor. Jsou nezbytné pro tvorbu a vývoj kostí i zubů, dále jsou důležité pro nervovou a svalovou funkci. Potřebné je jejich dostatečné množství a správný vzájemný poměr, v literatuře se uvádí poměr vápník-fosfor 1,4:1. Předávkování těchto minerálů může u velkých plemen způsobit deformity kostí! K minerálům patří i tzv. stopové prvky, což jsou železo, měď, zinek, mangan, jód, selen.

Vláknina: je potřebná pro správnou peristaltiku, tedy pohyb a funkci, střev, pozitivně ovlivňuje průjmy, podporuje trávení a v odpovídajícím množství umožňuje správný metabolismus všech základních složek krmiva. Při redukční dietě se zvýšený obsah vlákniny v krmivu velmi osvědčil.

U domácí vařené stravy se doporučuje, aby krmná dávka obsahovala 2/3 příloh včetně zeleniny a 1/3 masa.

Množství podávaného krmiva:

U průmyslově vyráběných krmiv najdeme na obalu doporučené množství ke krmení na den a váhu psa. Avšak všichni psi nemají stejný metabolismus, někteří „nespálí“ všechny kalorie a tloustnou, přičemž jiní při stejném nebo i vyšším množství krmiva jsou hubení. Je tedy důležité vždy vycházet z kondice a aktivity psa a doporučené množství brát jako pomocný, orientační, ukazatel.

U doma vyráběné stravy platí stejná zásada, že vycházíme z kondice psa, ale vypočítat si energetickou potřebu musíme sami.

Energetické požadavky psa:

hmotnost psa potřebná energie kJ/den

• 30 kg 7013
• 35 kg 7850
• 40 kg 8667
• 50 kg 10821

Množství energetických požadavků je však závislé na mnoha dalších okolnostech. Určitě větší potřebu bude mít pes sportovec než pes gaučák, vyšší energetické požadavky v zimě má pes umístěný v boudě, než pes bydlící doma, rovněž mladý pes má vyšší potřebu než starý pes.

Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy se potřeba zvyšuje:

• růst štěňat až 2-2,5x vyšší
• březost feny v posledních 3 týdnech březosti až 1,5x více (podáváno v častějších dávkách)
• kojení až 3-4x vyšší potřeba

U krmení nesmíme zapomínat i na velmi důležitou součást a tou je voda. Pes musí mít k dispozici stále čistou vodu v dostatečném množství. Tělo psa se skládá asi ze dvou třetin z vody. Psi ztrácejí vodu pocením, dýcháním, činností střev, plic, ledvin. Větší spotřeba vody je při krmení granulovaným krmivem, v horkých dnech, při průjmu a také ve stresových situacích.